Slovníček nejžhavějších podnikových technologií

Agile Development

Agilní programování je ucelený přístup k vývoji software, který se snaží rychle vyvinout, otestovat a nasadit verzi (iteraci) software u zákazníka. Podle reakcí a okamžitých potřeb zákazníka se potom ubírá vývoj v další verzi (iteraci). Jednotlivé iterace jsou krátké časové úseky, typicky jeden až čtyři týdny a jsou to vlastně miniaturní softwarové projekty, které zahrnují všechny fáze běžné u standardních, "velkých", projektů: plánovaní, analýza, návrh, kódování, testování a dokumentace. Jedna iterace sice nepřidá příliš funkčnosti, ale je důležité aby na konci každé iterace byla nová, funkční verze software. Na konci každé iterace vývojáři vyhodnocují a případně mění priority projektu. Agilní programování dává přednost komunikaci, nejlépe osobní, před psanou dokumentací. Týmy, které používají agilní techniky, jsou v neustálém kontaktu a většinou pracují i v jednom prostoru. To se týká minimálně programátorů a "zákazníků" (tj. členové týmu, kteří definují výsledek, může se jednat o analytiky, nebo i skutečné zákazníky). Důležitá je velikost týmu, komunikace nefunguje (vzniká příliš mnoho interakcí) pokud je v týmu více než 20-40 členů. Nejznámější odrůdou agilního programování je tzv. extremní programování, které klade důraz na párové programování, automatické texty, úzkou interakci vývojáře a zákazníka.

AJAX

Zkratka pro Asynchronous JavaScript and XML označující kombinaci technologií JavaScript, DOM a XMLHttpRequest, která se používá pro tvorbu nové generace webových aplikací vyznačujících se vyšší mírou interaktivity a uživatelského komfortu. Zatímco klasické webové aplikace v reakci na podněty uživatele zasílají prohlížeči nově vygenerovanou kompletní HTML stránku, aplikace využívající AJAX jsou schopny dynamicky aktualizovat pouze potřebné části stránky. Protože komunikace se serverem probíhá na pozadí a přenáší se pouze malý objem dat, aplikace reaguje rychleji a uživatel s ní může pracovat i během zpracovávání požadavku. Práce s webovou aplikaci se stává plynulejší a více se podobá práci s klasickými desktopovými aplikacemi. AJAX funguje v běžně používaných webových prohlížečích, protože se opírá pouze o existující etablované technologie. Tvorba aplikací využívajících AJAX je však poměrně komplikovaná, neboť se obtížně ladí a není snadné se vyhnout chybám; proto bývá AJAX často kritizován a řada odborníků spatřuje budoucnost webových aplikací spíše ve zcela nových technologiích, které však nejsou podporovány současnými prohlížeči. Další nevýhodou je, že AJAX principiálně obchází klasické paradigma webových aplikací, což komplikuje ovládání prohlížeče jako např. používání historie, tlačítek zpět a vpřed, ukládání záložek a SEO. AJAX se přesto díky výraznému zvýšení uživatelské přívětivosti rychle prosazuje.

Business Intelligence (BI)

Obor BI se zabývá získáváním obchodně důležitých informací z nepřeberného množství dat, která se v podniku hromadí. Jedná se o informace, potřebné pro rozhodování managementu, jako např. kde, za jakých okolností a kdy se na nějakém produktu prodělává. Tyto informace nejsou v datech nikde explicitně uvedeny, analytik musí data pojmout na mnohem vyšší úrovni, než jsou jednotlivé záznamy, a objevit v nich skryté souvislosti. BI mu k tomu poskytuje řadu nástrojů, bez nichž by nemohl uspět. Nabízí techniky od těch základních, jako je agregace dat (např. pohled na výdaje po dnech/týdnech/měsících...), až po tak sofistikované, jako statistické metody a neuronové sítě. BI se částečně prolíná s dataminingem (těžbou dat), který se obecně zabývá získáváním informací z dat.

Business Process (BP)

’’Business Process’’ je abstraktní popis nějaké déletrvající činnosti (úkolů, toků informací, rozhodovacích bloků, apod.), která obvykle vyžaduje lidskou interakci. Obchodní procesy mají většinou vlastní data (která si s sebou nese každá odstartovaná instance procesu), různé stavy řešení a je pro ně typická existence více alternativních toků řízení. Takové procesy je nereálné realizovat uvnitř aplikací, které fungují jako černé skřínky poskytující vymezené služby, proto je obvykle nasazen tzv. procesní server. Zavedení a formální definice obchodních procesů (zvláště v SOA) umožňuje jejich modelování, simulaci, choreografii, monitoring a optimalizaci.

Business Process Execution Language (BPEL)

BPEL je jazyk založený na XML, který slouží k popisu obchodních procesů. Definuje soubor prvků (jazykových konstrukcí) jako např. sekvence, přiřazení, vyvolání podprocesu, čekání, větvení, přijetí zprávy a pod. Obchodní analytik nebo konzultant nepracuje přímo s XML, místo toho využívá vizuální reprezentaci v nějakém modelovacím nástroji. Výsledný BPEL popis lze naimportovat do procesního serveru nebo nějakého vývojového nástroje, kde je abstraktní popis transformován na softwarové komponenty a napojen na reálnou infrastrukturu.

Business Process Modeling (BPM)

Soubor technik a standardů, definujících návrh, provádění, administraci a monitorování podnikových procesů. Rovněž popisuje aktivitu, prováděnou podnikovými analytiky uvnitř společnosti za účelem vytváření business process modelu. Tento model slouží pro popis podnikových procesů a poskytuje prostředky k jejich optimalizaci. Nejprve vzniká na základě zkušeností model aktuálního stavu podniku, který umožňuje odhalit neefektivní oblasti ve stávajících podnikových procesech. Na jeho základě se následně provádí optimalizace těchto procesů za účelem dosažení zamýšleného budoucího stavu business process modelu.

Collective Intelligence

Přístup k získávaní intelektuálního obsahu, jako například programového kódu nebo dokumentace, diky nezávisle pracujícím jednotlivcům bez centrálního řízení. Tato forma spolupráce může být nejen finančně výhodná, ale díky „skupinovému IQ“ a "skupinovému vědění" může přispět k lepšímu vnímání, pochopení, koordinaci a spolupráci. Hlavním principem kolektivní inteligence je koncenzuální rozhodování.

Content Management System (CMS)

Systém pro správu obsahu; tímto termínem označujeme software, který umožňuje pohodlnou a efektivní správu dokumentů. Spravovanými dokumenty bývá velmi často webový obsah a CMS bývá tedy většinou chápán jako webová aplikace. Někdy se ve stejném významu používá rovněž termínů redakční či publikační systém. CMS poskytuje zejména tyto funkce: uživatelsky přívětivá tvorba a publikace dokumentů, řízení přístupu k dokumentům (workflow, groupware), správa souborů a multimediálního obsahu, statistika přístupů, diskuse aj. Existují doslova stovky nejrůznějších CMS systémů, komerčních i opensource. Systémy se liší zaměřením i množstvím a propracovaností jednotlivých funkcí. Technologiemi nejčastěji používanými pro tvorbu CMS jsou PHP (mesnší systémy) a Java (podnikové systémy). Hitem poslední doby je Java standard JSR-170, který definuje nezávislé API pro přístup k obsahu, což umožňuje podniků vytvářet JSR-170 repozitáře obsahu, které jsou nezávislé na aplikacích, jež s obsahem pracují.

Customer Relationship Management (CRM)

CRM znamená řízení vztahu se zákazníkem. CRM systémy se soustřeďují na rozpoznání konkrétních požadavků zákazníka, poskytují firmě kompletní informace o současných i potenciálních klientech. Tím se stává CRM jednou z klíčových součástí podniku, roste loajalita vůči zákazníkovi, snižují se náklady na marketing, dochází k výraznému zvýšení prodeje.

Design Patterns

V oblasti softwarového inženýrství jsou chápány návrhové vzory jako programové kusy kódu, které řeší určitý obecný dílčí problém návrhu aplikace. Zvyšují čitelnost zdrojového kódu a přispívají k jeho lepší přenositelnosti a pochopení, zejména pokud se zdrojovým kódem pracuje více programátorů. Návrhové vzory jsou nezávislé na konkrétním programovacím jazyku. Mezi nejznámější návrhové vzory patří iterátor (zapouzdřuje logiku procházení položek) nebo jedináček (angl. singleton), od kterého existuje pouze jedna instance při běhu programu. Návrhové vzory jsou známkou profesionální práce programátorů. Sice nejsou všelékem pro kvalitní kód, výrazně však zlepšují čitelnost, nalezení případných chyb a usnadňují údržbu zdrojového kódu.

Enterprise Service Bus (ESB)

Technologie umožňující integraci heterogenních aplikací při budování a nasazování SOA v podnikovém prostředí. Přináší efektivní řešení běžných problémů, jako je synchronizace nabízených služeb, synchronizace dat a monitorování probíhajících procesů. Architektura ESB využívá princip sběrnice, která je zodpovědná za doručení zpráv založených na standardech jako SOAP, HTTP a Java Messaging Service (JMS) a je většinou zaměřena na vysokou propustnost, garantované doručení zpráv různým poskytovatelům a konzumentům služeb. Většina ESB podporuje XML jako přirozený formát zpráv a zároveň nabízí podporu pro další alternativní datové typy. ESB přináší nový pohled na spolupráci webových služeb a servisně-orientovaných architektur v robustní celek. ESB umožňuje okamžité použití webových služeb a ostatních integračních technologií spolu s nejmodernějšími technologiemi současné doby. ESB je platformě nezávislý koncept. V kontextu EBS je často zmiňován termín JBI (Java Business Integration) - Java standard, který představuje API pro komunikaci se sběrnicí a manipulaci se zprávami.

eLearning/LMS

Označení pro různé formy vzdělávání "přes počítač". Hlavními prvky systému jsou multimediální učební texty (curicula) v elektronické podobě a podpůrný systém pro evidenci studentů, instruktorů, tříd, skládání testů a pod. Obvykle se jedná o vzdálenou výuku, při které studenti i instruktoři pracují a komunikují protřednictvím LMS, často s využitím Internetu. LMS (Learning Management System) je softwarový balík, který umožňuje správu a přístup k vzdělávacímu obsahu studentům a instruktorům. Nejčastěji se jedná o webovou aplikaci. Systém umožňuje studentům registraci, prohledávání nabídky, přihlašování ke kurzům, jejich absolvování a často také otestování získaných poznatků. Kurzy mohou být sada statických stránek, ale také komplexní dynamické aplikace, či virtuální třída řízená reálným instruktorem.

Event-Driven Architecture (EDA)

Událostmi řízená architektura definuje metodiku jak navrhovat a implementovat aplikace a systémy, kde jsou přenášeny události mezi nezávislými softwarovými komponentami nebo službami. Událostmi řízený systém je typický složený s konzumenta událostí a producenta událostí. Konzument událostí se přihlašuje ke zprostředkovateli-manažeru událostí, ke kterému producent události zveřejňuje. Jakmile manažer událostí obdrží od producenta zprávu, přesměruje ji konzumentovi. V případě, že je konzument nedostupný, manažer zprávu uchová a pokusí se ji doručit později. Tato metoda přenosu událostí je uváděna v systémech založených na přenosu zpráv jako ’’ulož a pošli’’.

Model-Driven Architecture (MDA)

MDA je standard pro vývoj softwarových aplikací definovaný v roce 2001 skupinou OMG. Při vývoji software pomocí MDA jsou používány modely systému s různou úrovní abstrakce. Výchozím bodem je model požadavků CIM (computation independent model), který definuje prostředí vyvíjené aplikace, funkcionalitu a interakci s vnějšími systémy. Tento model je pomocí automatizovaných transformací převeden do detailnějších modelů PIM (platform independent model) a ty dále do modelů PSM (platform specific model). Z nic je nakonec vygenerována převážná část vyvíjené aplikace. Hlavními cíli technologie MDA jsou přenositelnost software mezi různými platformami, zajištěná nezávislostí PIM modelů, a zachování vazby mezi funkčními požadavky na systém a jeho implementací. Neméně důležité je také zvýšení produktivity díky automatizaci některých kroků vývoje a generování zdrojového kódu.

Object-Relational Mapping (ORM)

Různé techniky automatizované perzistence objektů do tabulek relační databáze s použitím metadat, která popisují mapování mezi objekty a databází. Tato transformace je oboustranná. Termín ORM zahrnuje perzistenci objektů v situaci, kdy jsou potřebné SQL příkazy generovány automaticky, nikoli vytvořené ručně programátorem. ORM řeší rozdílnost mezi objektovým a relačním paradigmatem a vytváří mezi nimi most, který umožňuje v OOP produkovat plně objektový kód bez nutnosti psaní SQL příkazů. Mezi nejznámější ORM frameworky patří Hibernate a TopLink.

On-demand Business

Stav, ve kterém dokáže firma, resp. její IT složky, flexibilně a prakticky okamžitě reagovat na vnější nebo vnitřní změnu. Jedná se cíl a finální stupeň osvojení SOA, kdy je celé IT transformováno na služby a založeno na optimalizovaných business procesech, jež jsou integrovány „end-to-end“ skrze celý podnik za účelem umožnit rychlou transformaci.

Outsourcing

V nejširším pojetí se jedná o subdodavatelskou činnost pro jinou společnost, která je zejména v segmentu IT stále více využívána. Dnes se využívá jako nástroj strategického řízení organizace, která se specializuje pouze na svoji hlavní činnost a ostatní podružné činnosti (které však mohou výt vysoce specializované nebo sofistikované) svěří do rukou odborníků. Mezi jeho hlavní výhody patří úspory (za investice do zařízení, za školením zaměstnanců) nebo zvýšení dostupnosti a kvality služeb. Outsourcing umožňuje zákazníkovi jednoduché plánování provozních nákladů a přenáší velkou část rizika ze zákazníka na dodavatele (formou penalizace). Rozlišujeme několik základních typů na základě geografického umístění zákazníka a dodavatele: onshore – stejná země, nearshore – blízká (sousední) země, obvykle ve stejné časové a geopolitické zóně, offshore – jiná země, jiný kontinent.

Portál

Podnikový portál je nejvyšším stupněm integrace webových aplikací. Havní schopností portálu je agregace aplikací a dalšího obsahu do jednoho místa s jednotným uživatelským rozhraním. Důležitými aspekty jsou dále bezpečnost a personalizace obsahu na základě role uživatele v organizaci. Portálem může být označována rozsáhlý integrovaný podnikový systém s webovým rozhraním, ale v poslední době je portál stále více chápán jako infrastrukturální komponenta, která nabízí služby pro jednotnou prezentaci, personalizaci, vyhledávání, on-line spolupráci, správu obsahu, integraci, single sign on, zabezpečení, rychlý vývoj aplikací, ... Portály bývají často podnětem nebo prvním krokem k implementaci SOA. Až na výjimky jsou enterprise portály implementovány v technologii Java EE.

Portlet

Portlet je standardizovaná aplikační komponenta, která rozšiřuje funkci portálu. Z uživatelského pohledu jsou portlety malá, desktopové aplikace připomínající okénka, která osídlují portálové stránky. Portlety typicky zapouzdřují určitou funkcionalitu a slouží jako "okénko" do backend systémů nebo jako rozhraní nějakého business procesu. Portlety umožňují mnohem dynamičtější správu než webové aplikace: portlety lze přidávat na stránky přetažením myší a nezávisle nastavovat parametry pro jednotlivé instance nebo individuálně pro každého uživatele. Přestože jsou portlety navzájem nezávislé, mohou spolu vzájemně komunikovat a vytvářet tzv. distribuované aplikace. Z technického pohledu jsou portlety speciálním typem J2EE webové aplikace, které žijí v port letovém kontejneru. Díky standardu JSR-168 a dalším jsou portlety přenositelné mezi portálovými servery různých výrobců.

Representational State Transfer (REST)

Architektonický styl vhodný pro tvorbu dobře škálovatelných distribuovaných aplikací, který klade důraz na jednotné rozhraní mezi všemi komponentami. Jedná se o jednoduché rozhraní, které přenáší doménově specifické data přes HTTP bez dalších nadbytečných protokolů. REST byl navržen pro efektivní přenos dat hypermediálních webových aplikací, což omezuje jeho využití v jiných aplikacích. REST je postaven na následujících principech: stav aplikace a její funkcionalita je rozdělena do zdrojů, přičemž každý zdroj je unikátně adresovatelný univerzální internetovou syntaxí (URI). Všechny zdroje sdílí jednotné rozhraní pro přenos stavů mezi zdrojem a klientem, které se skládá se z operací a typů. Komuniační protokol je bezstavový, vícevrstvý a podporuje vyrovnávací paměti.

Search Engine Optimization (SEO)

Optimalizace pro vyhledávače je pojem označující postupy směřující k učínnějšímu indexování webové stránky vyhledávačemi (jako je např. Google) a v důsledku k lepšímu umístění stránky ve výsledcích vyhledávání. Těchto postupů je celá řada, některé z nich jsou jako přínosné i pro běžné uživatele všeobecně vnímány pozitivně. Existují však i postupy, jejichž cílem je vyhledávač oklamat; takové postupy bývají považovány za podvodně a pokud jsou odhaleny, mohou vést i k penalizaci ze strany vyhledávače.

Service-Oriented Architecture (SOA)

Servisně orientovaný přístup je dlouho známý a používaný architektonický koncept, který modeluje informační systém jako soubor komponent poskytujících nebo konzumujících služby. Službou se myslí dobře vydefinovaná zapouzdřená funkcionalita, jež je nezávislá na okolí. Zkratka SOA se prosadila až po roce 2000, kdy došlo v této oblasti ke standardizaci díky masivnímu rozšíření web services. V současné době termínem SOA rovněž zastřešuje soubor mnoha technologií, které pokrývají širokou škálu IT od samotné komunikace, přes integraci až po řízení obchodních procesů. Osvojení SOA v organizaci probíhá postupně, konečným cílem je flexibilita a on-demand business.

Servisce-Oriented Infrastructure (SOI)

Jedná se o značně modulární, flexibilní IT strukturu, která je založena na standardních prvních. Tyto prvky jsou vysoce konfigurovatelné, aby splnily rapidně rostoucí požadavky dnešní doby. Díváme li se na infrastrukturu systému jako na vícevrstvou, představuje SOI vrstvu, která se zaměřuje na řízení a virtualizaci výpočtů, síťově komunikace a přístupu ke zdrojům. SOI zajisťuje zdroje tak, aby byly dostupné v množství a umístěný požadovaném vrstvou víše. S SIO abstrakcí jsou detaily o fyzické struktuře zařízení zakryty softwarem. Zařízení se stávají ovladatelná skrz abstraktní softwarová rozhraní, která jsou v systému definována jako služby.

Social network analysis

Techniky získávání obchodně významných informací a vědomostí pomocí agregace dat z osobních sítí jednotlivců. Může se jednat o objevení nových příležitostí, sestavení projektového týmu nebo zvyšování efektivity nerutinních postupů, jako je objevování, inovace, spolupráce, vedení a učení. Mnohé systémy již dávno podporují různé formy agregace a sdílení obsahu, ale nové nástroje umožní lépe analyzovat probíhající sociální procesy a tak umožní jejich lepší pochopení a využití.

Software as a Service (SaaS)

Nový způsob fungování podnikových a kancelářských aplikací, které jsou provozovány kompletně externím internetovým dodavatelem. O vlastní provoz aplikace se tedy kompletně stará někdo jiný, což může snížit celkové náklady na provoz aplikace (správa, zabezpečení, zálohování, servery, licence,...). Uživatelé mají k dipozici samoobslužné webové rozhraní, často formou portálu. Většina dodavatelů SaaS buduje své systémy na základě SOA, díky čemuž je lze rozumně integrovat se stávajícími on-site systémy. Bezpečností dopady využívání SaaS sice přetrvávají, ale pro podniky již dnes nepředstavují ve srovnání s minulostí natolik zásadní problém. Formou SaaS jsou nabízeny CRM systémy, ERP sytémy, procurement. e-business aplikace a další. Zejména pro malé a střední podniky SaaS představuje zajímavou možnost, jak finančně dosáhnout na tradičně nákladné podnikové aplikace.

Supply Chain Management (SCM)

SCM neboli řízení dodavatelských řetězců představuje komplex aplikací informačních a komunikačních technologií, které slouží ke koordinaci toků výrobků, služeb, informací a financí mezi dodavateli surovin, jejich zpracovateli, výrobci komponent i finálních výrobků, velkoobchodníky, prodejci s cílem efektivního uspokojení požadavků konečných spotřebitelů (zákazníků) co do rychlosti, kvality a ceny produktu či služby. Současné podnikatelské prostředí se vyznačuje tím, že se orientuje na hlavní aktivity daného podniku, ve kterých daný podnik vyniká. Všechny další aktivity se pak podnik snaží zajistit si formou subdodávek produktů či jako služby (outsourcing). Tak vzniká hodnotový řetězec, jehož hlavním posláním je uspokojit požadavky konečného zákazníka co nejrychleji, a za co možno nejnižší cenu. Struktura dodavatelského řetězce: místo, výroba, zásoba, doprava.

Unified Messaging

Tímto pojmem se rozumí integrace rozdílných komunikačních kanálů/médií. Uživatel je schopen posílat a přijímat emaily, hlasové zprávy, SMS nebo faxy pomocí jednoho rozhraní, ať už používá mobilní telefon, pevnou linku nebo počítač připojený k internetu. Pokud má uživatel k dispozici alespoň jeden z podporovaných komunikačních kanálů, jsou mu přístupné i všechny formy komunikace. Další výhodou je notifikace zpráv přijatých centrem zpráv, tzn. je-li uživatel na určitém kanálu nedostupný, lze jej kontaktovat přes jiný komunikační kanál. To je umožněno zejména díky automatizovanému převodu mluveného slova na text a opačně. Systémy UM umožňují široké možnosti nastavení - např. uživatel si nepřeje být rušen mezi 21. až 8. hodinou apod.

Virtualizace

V oblasti výpočetní techniky je virtualizace postup, který pomocí skrývání technických detailů umožňuje přistupovat k zdrojům jiným způsobem, než jak fyzicky existují. Ve výsledku se pak chová jeden fyzický prvek (např. počítač, operační systém nebo úložné zařízení) jako více logických prvků nebo naopak více fyzických prvků vypadá jako jeden logický (typicky disková pole). Virtualizace zdrojů (paměť, disky) je hojně využívaná technika, která je dnes samozřejmou součástí operačních systémů. V současnosti však zažívá velký rozmach virtualizace běhu operačních systémů. Díky této technice je možné mít na jednom fyzickém stroji k dispozici několik souběžně pracujících na sobě nezávislých operačních systémů, čímž je dosaženo jednodušší správy, vyšší bezpečnosti a přenositelnosti. Komplikaci však představuje licencování komerčních operačních systémů pro "virtuální" počítače.

VoIP

Voice over IP je obecné označení hlasových přenosů přes internetový protokol/internet místo klasického spojování telefonních okruhů nebo přenos speciálními sítěmi telefonního operátora. VoIP tak otevírá prostor pro virtuální telekomunikační operátory, jejichž služby nejsou vázány na vlastní síť. Výhodou je využití již vybudovaných datových sítí, škálovatelnost služeb a celkové finanční úspory na všech stranách. VoIP může být řešeno jak softwarově (Skype, GoogleTalk/XMPP Jingle, ...) tak i hardwarově, IP telefonem. Zatímco hardwarové VoIP je poměrně dobře pokryto mezinárodními standardy, softwarová řešení jsou často navzájem nekompatibilní. VoIP dnes běžně podporují telefonní ústředny i prvky počítačových sítí, proto se často hovoří o konvergenci hlasu a dat.

Web 2.0

Tento nejasně definovaný pojem, se používá v souvislosti s novými vlastnostmi internetových služeb, zejména jejich posunu od statických forem k dynamickým a komunitním, kde sami uživatelé spoluvytvářejí obsah. Typickým příkladem jsou video/foto/audio blogy. Dalším aspektem Web 2.0 je přístupnost běžným uživatelům. Toho může být dosaženo například pomocí personalizace v prostředí portálu nebo vhodným použitím technologie AJAX, jež přibližuje webové aplikace desktopovým zvyklostem, co do způsobu ovládání a funkčních možností. Web 2.0 lze chápat jako netechnický pojem, kterým se označuje vidina nového a lepšího Internetu, ať už to znamená cokoliv.

Web Services

Otevřený standard pro výměnu informací mezi jednotlivými prvky systému. Je sítově transparentní a nezávislý na platformě. Silně využívá XML formát. Na vlastní přenos se v drtivé většině případů používá protokol SOAP transportovaný pomocí HTTP, ale toto není jediný možný způsob, lze použít například SMTP a další protokoly. Web services jsou základním stavebním kamenem servisně orientované architektury SOA. Pro praktické stránce je největším přínosem nezávislost na platformě; například aplikace běžící na Windows/PC může standardizovaně a transparentně přistupovat ke službám běžícím na vzdáleném unixovém mainframe s naprosto odlišnou architekturou hardware, software i dané aplikace. Cenou za to je velká režie XML, protože je přenášeno množství pomocných dat, čímž dochází k poklesu výkonu.

Web Services for Remote Portlets (WSRP)

WSRP je OASIS standard, který definuje způsob interakce s aplikačními službami, jež poskytují přímo markup uživatelského rozhraní – např. fragmenty HTML. Díky tomu mohou aplikace prostřednictvím standardu web services publikovat nebo konzumovat části uživatelského rozhraní, aniž by bylo nutné programovat speciální rozhraní pro každou komponentu. V případě portálů WSRP umožňuje jednoduchým konfigurační nastavením zobrazit v jednom portálu portlet fyzicky běžící na jiném portálu a tím dosáhnout dalšího stupně integrace a flexibility.

Wiki

Wiki je technologie, která umožňuje velmi snadné přidávání nebo úpravu obsahu webové stránky libovolným návštěvníkem. Obsah stránky je popsán pomocí jednoduchého značkovacího jazyka, jehož formát není ustálen a u různých implementací wiki se liší. Díky tomu nemusí uživatel znát jazyk HTML a úprava stránek je snadná i pro běžné návštěvníky. Princip wiki umožňuje tvorbu obsahu a opravu chyb komunitou uživatelů; asi nejznámějším projektem je otevřená internetová encyklopedie Wikipedie (http://wikipedia.org). Wiki může zvýšit kvalitu obsahu díky maximalizaci okruhu možných přispěvovatelů, je nutné se však vypořádat s problémem (ne)úmyslného poškozování obsahu stránek. Pro svoji oblíbenost se principy wiki dostávají i do podnikových systémů, kde koexistují vedle klasických schvalovacích procesů pořizování obsahu. V podnicích se wiki uplatní např. při tvorbě dokumentace nebo jako prostředek komunikace projektových týmů.

---

Obálka knihy

Deset nejžhavějších technologií světa počítačů a internetu

Tento text a další užitečné informace naleznete v knize Deset nejžhavějších technologií světa počítačů a internetu, kterou si můžete objednat z vydavatelství IDG.